Přihlášení

PŘIHLÁŠENÍ


Kronika 2009

Vidhostice – 19.12.2009
Vidhostice

Smíšený pěvecký sbor Canticorum zakončil letošní pěveckou sezónu v sobotu 19.12. adventním koncertem v kostele sv. Martina ve Vidhosticích (nedaleko Podbořan). Po neméně úspěšném vystoupení na záchranu kostela sv. Maří Magdalény ve Velharticích se jednalo tento rok již o druhý koncert na podporu záchrany místního kostela. Takovéto kulturní památky poskytují jedinečné prostory pro přednes sborové hudby, což je jedním z mnoha důvodů, proč se Canticorum připojuje ke snaze o jejich záchranu a uchování pro další generace.

Koncert byl zahájen ve 12 hodin po šestnácti úderech (4+12) nově opraveného bicího zařízení na hodinách věže kostela sv. Martina. Canticorum začalo skladbami Kyrie, Gloria, Sanctus a Agnus DeiMissy Brevis Zdeňka Lukáše, pokračovalo Staroslovanským Otčenášem a předneslo také lidové písně Potěšení a Jede sedlák. V rámci bloku vánočních skladeb zazněla například píseň Chtíc, aby spal, Čas radosti, veselosti, Veselé vánoční hody nebo Narodil se Kristus Pán. Sbormistryně Stázka Šourová do prezentovaného repertoáru zařadila i písně ze vzdálených zemí – maorskou Nga Iwi E, africkou Syiahamba a jazzovou Java Jive.

Plný kostel diváků vydržel po celou dobu koncertu pozorně naslouchat, přestože teploměr ukazoval -16°C, a výkon zpěváků odměňoval hromotným burácením potlesku rukou v rukavicích.

Podle člena Sdružení přátel kostela sv. Martina ve Vidhosticích a organizátora celé akce, pana Františka Černíka, přinesl koncert nádherný umělecký zážitek a dokázal, že sborový zpěv je krásný nejen při produkci klasické hudby, ale také hudby moderní. Diváci na projevu sboru Canticorum oceňovali především dynamiku, obzvláště pasáže zpívané piano či pianissimo, a radost ze zpěvu, kterou vyzařuje a předává dál.

Eva Kraftová

Zpívání u vánočního stromku - Slovany - 16.12.2009

Již podruhé se Canticorum stalo jedním z hostů každoročně pořádaného zpívání vánočních koled u stromečku před radnicí ÚMO2. Za divácké podpory obyvatel Slovan sbor předvedl část svého duchovního repertoáru, v němž nechyběly části Missa brevis Zdeňka Lukáše. Zazněl též cyklus tradičních vánočních písní, některé v nových autorských úpravách sbormistryně Stázky Šourové.

P.S.


Beseda s veřejností o problematice pěstounské péče v Plzni
Skroupovka

Dne 9. prosince 2009 Sdružení pěstounských rodin uspořádalo besedu s veřejností o problematice pěstounské péče v Plzni. V zasedací místnosti Krajského úřadu se sešlo vedení Sdružení, zástupci rodinné péče a pozvaní hosté z řad odborné i laické veřejnosti, aby diskutovali na téma současných podmínek odložených dětí a jejich umístění do náhradních rodin. Jednou z inspirací pro vytvoření zasedání byl také projekt "Hledáme vás, mámo, táto", který i touto cestou hledal svou podporu a šíření informovanosti o situaci pěstounství na Plzeňsku. Hostem a kulturním zpestřením odpoledne se stalo Canticorum, které ve svých dvou blocích - již třadičně v bloku hudby klasické a populární - předvedlo velkou část ze svého současného repertoáru. Již delší dobu secvičované části Gloria a Sanctus z Missy brevis Zdeňka Lukáše sbor doplnil o nově zařazenou část Kyrie, jíž mši i celý koncert zahájil. Duchovní přednes vytvořil mezi diváky vítané napětí a očekávání. Dle reakcí publika, jeho postupně narůstajícího zájmu a soustředěného poslechu, bylo zpěvákům už z kraje koncertu jasné, že se jim svým hudebním předáním podařilo vytvořit příjemnou atmosféru besedy. Jistě i dalšími klasickými kusy a moderními písněmi Canticorum získalo nové příznivce, kteří často své nadšení z provedení skladeb nijak netajili a sbor tak ocenili energickým potleskem.

Petra Stanková

Adventní koncert ve Velharticích – 6.12.2009

Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Maří Magdalény (dále o.s. MM) uspořádalo společně s Canticorem již druhý adventní koncert, jehož výtěžek bude věnován na opravu hřbitovního kostela ve Velharticích, jenž je zapsán na Seznamu kulturních památek Ministerstva kultury. Loňský koncert byl vůbec první akcí, která se na podporu snah o záchranu zmiňovaného objektu konala a byla úspěšná. Mimo krásný hudební zážitek, který jsme divákům, jak doufáme, zprostředkovali, se podařilo na vstupném vybrat nemalou částku. Ta pak tvořila základ finančního obnosu, který muselo o.s. MM získat, aby mu Plzeňský kraj udělil grant na opravu střechy kostela. Vše se podařilo, a tak byla v roce 2009 zahájena první etapa oprav a Canticorum mohlo v prosinci tohoto roku zhlédnout kostel již s z části opravenou střechou.

Po prohlídce kostela sv. Maří Magdalény jsme se odebrali do kostela Narození Panny Marie na náměstí, kde byl ve 14 hodin zahájen koncert.

Téma bylo jasné – předvánoční čas, proto patřila druhá část koncertu známým koledám jako jsou Rolničky, Chtíc, aby spal, Čas radosti, veselosti či Veselé vánoční hody. Na úvod však Canticorum představilo skladby klasické sborové hudby, které se v prostředí kostela dobře vyjímají: téměř celá mše Missa Brevis od Zdeňka Lukáše, Sen z Písní o Marii Bohuslava Martinů, známá francouzská píseň z filmu Slavíci v kleci – La Nuit, Locus Iste od Antona Brucknera, zajímavá, moderně zhudebněná modlitba Bogoróditsje Djevo od estonského skladatele Arvo Pärta a samozřejmě nesměl chybět ani Staroslovanský Otčenáš. Zazněly také lidové písně a jazzová Java Jive.

Stejně jako při prvním koncertě Canticora ve Velharticích byl kostel plný diváků, díky nimž koncert probíhal v příjemné atmosféře. A stejně jako v loňském roce jsme také i letos byli velmi mile přivítání a bohatě pohoštěni, za což děkujeme především Lídě Hajšmanové a její rodině! Velkou radost máme z částky vybrané na vstupném (20 000 korun), která významně převýšila již dost velký výtěžek z loňského koncertu.

Doufáme, že adventní koncerty na podporu záchrany kostela sv. Maří Magdalény ve Velharticích se stanou každoroční akcí, na které se budeme velmi rádi podílet.

Eva Kraftová

Mezinárodní konference „Kreativní komunitní plánování“ – 5.-7.11. 2009

Konferenci pořádalo Centrum pro komunitní práci západní Čechy společně s British Council jako součást projektu „Creative Community Planning – European Citizen Network“, který je spolufinancován z programu EU „Evropa pro občany“.

Akce se zaměřovala na sdílení zkušeností v oblasti zapojování veřejnosti do plánování rozvoje měst.

Toto mezinárodní setkání bylo jakousi nadstavbou hry Future City Game (dále FCG) – Hra budoucí město, která je součástí projektu Kreativní města organizace British Council. Jedná se o mezinárodní projekt, jehož základem je sdílení zkušeností napříč evropskými zeměmi v oblasti kreativity, inovací a podnikatelského ducha. Konkrétně FCG se snaží zapojovat občany měst, zástupce ziskového sektoru, zástupce neziskového sektoru a zástupce veřejné správy. Všichni účastníci jsou rozděleni do skupin, v rámci kterých diskutují situaci současných evropských měst v oblasti sociální, ekonomické, ekologické a kulturní a v návaznosti na to konkrétní problémy, možnosti a výzvy daného města či městského obvodu, ve kterém žijí, pracují, tráví zde volný čas, apod. Poté, co jsou definovány hlavní nedostatky daného města či jeho části, je hra zacílena na konkrétní návrhy jejich řešení. FCG se hraje dva dny, během kterých skupiny navrhují, částečně v praxi ověřují a představují své nápady na zkvalitnění života ve městě zastupitelům, odborníkům a ostatním hráčům. Na konci hry všichni účastníci volí nejlepší myšlenku a společně diskutují o možnostech využití nejen vítězného návrhu. Hra budoucí město byla v Plzni realizována v rámci příprav kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Od června roku 2008 do května 2009 se uskutečnilo celkem pět her v centru města a městských obvodech. Zprávy z jednotlivých her jsou umístěny na webových stránkách www.cpkp.cz a www.britishcouncil.cz.

Jako členové smíšeného pěveckého sboru Canticorum a zástupci neziskového sektoru jsme se zúčastnili FCG společně s Petrou Stankovou a Petrem Rysem. Naše účast byla poté důvodem k pozvání na konferenci „Kreativní komunitní plánování“, jejíž hlavní náplní byla evaluace hry FCG v rámci plánování rozvoje měst. Akce probíhala ve třech dnech.

Náplní prvního dne byly především prezentace zástupců jednotlivých měst státu EU, kteří představovali jejich zkušenosti s hrou FCG. Den byl uzavřen krátkou skupinovou diskusí nad problémy a výzvami současných evropských měst, možnostmi využití metody FCG při jejich řešení a způsoby podpory uskutečnění nápadů vznikajících v průběhu FCG.

Druhý den byl zahájen dalšími prezentacemi na téma komunitní plánování a FCG, pokračoval diskusemi nad osobními zkušenostmi s hrou FCG a jejími pozitivy a negativy. Následovalo představení dalšího projektu British Council „Urban Ideas Bakery“ překládaný jako Pekárna nápadů, který  je zaměřený na využití  konkrétních potenciálů daného města k jeho rozvoji. Den byl zakončen představením zapojení hry FCG do kontextu kandidatury města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015.

Třetí, závěrečný, den byl věnován prohlídce areálu Světovar a tvůrčím dílnám zaměřeným na rozpracování stávajících návrhů revitalizace tohoto bývalého pivovaru a následně vojenského prostoru a současně prezentaci nových návrhů k jeho využití.

Během exkurze v areálu Světovar bylo pro účastníky konference připraveno překvapení v podobě vystoupení pěveckého sboru Canticorum. Koncert probíhal v nejvyšším patře jedné z budov, kde je umístěna tělocvična, jejíž otevřený prostor oplývá impozantní akustikou. Canticorum do prezentovaného repertoáru zahrnulo úryvek z Lukášovy Missy Brevis – části Kyrie, Gloria a Sanctus, dále lidovou píseň Znám já jednu mlynářku pro odlehčení a pro navodění uvolněné a hravé atmosféry následovala jazzová Java Jive. Vystoupení bylo zakončeno působivou maorskou lidovou písní Nga Iwi E, která na obecenstvo velice zapůsobila. Výkon byl odměněn velkým potleskem a občasným vykřiknutým zvukomalebného wau. Odměnou nám byl též velký počet zájemců, kteří si po koncertě přišli pro kontakty na Canticorum. Někteří účastníci konference mi ještě poté během dne gratulovali a děkovali za milé zpestření prohlídky areálu Světovar.

Na konferenci se sešlo mnoho zajímavých lidí a bylo dobrou zkušeností vyslechnout si jejich zkušenosti a názory na komunitní rozvoj.

Nejen o sborovou hudbu v Plzni (potažmo v ČR) se zajímala Natalia Mayer z Moskvy, se kterou jsem měla příležitost delší dobu hovořit. Předpokládala, že v době, kdy Plzeň kandiduje na titul Evropské hlavní město kultury a má velkou šanci na jeho získání, budou umělecká tělesa a sbor Canticorum konkrétně výrazně podporována městem a zároveň nebude těžké sehnat sponzora ze soukromého sektoru. Podivovala se, když jsem jí oznámila, že veškeré naše aktivity jsou do značné míry ovlivněné přísunem financí, který není nikterak velký a je dosti problematické jej zajišťovat, a to z velké části proto, že zde sborový zpěv není příliš populární. A to je právě tím, co bychom do budoucna rádi změnili.

Eva Kraftová

Plzeňské Notování 31.10.2009

NotovaniCD

V sobotu 31. 10. proběhl první ročník sborového hudebního festivalu Plzeňské Notování, jehož dvě hodnocená pásma probíhala po celý den ve farním sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni a jenž byl zakončen slavnostním galakoncertem v aule Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Zde se divákům představily všechny vystupující tělesa se svým nejlepším repertoárem.

Příprava na festivalu byla zahájena již v pátek v odpoledních hodinách a to s příjezdem smíšeného pěveckého sboru Garrendo z Frenštátu pod Radhoštěm. Tito pak absolvovali prohlídku města včetně jejich nezajímavějších památek (katedrála sv. Bartoloměje s výstupem na věž, plzeňské náměstí, Synagoga, Divadlo Josefa Kajetána Tyla, Smetanovy sady, muzeum loutek a další). Ve večerních hodinách pak byl sbor ubytován v Červeném Hrádku nedaleko Plzně, kde absolvoval přípravnou zkoušku k sobotnímu vystupování. Gymnaziální sbor Garrendo setrval v Plzni  až do nedělního dopoledne, kdy zamířil cestou zpátky na Moravu.

V sobotu sbory v hodinovém předstihu dorazily do kostela, kde absolvovaly zkoušku a rozezpívání. V 10:00 pak oficiálně začalo dopolední pásmo hodnocené přehlídky. Zde vystoupily dva dětské sbory Kvíčaly a Hlásek, dále pak smíšený pěvecký sbor Šumavan a Garrendo z Frenštátu pod Radhoštěm. Se sborem z Frenštátu p.R.Canticorum vystoupilo na společném dvojkoncertě na Moravě letos v září. Druhé pásmo začalo podle stejného principu v 15:00 a během něj vystoupily sbory KOSTliveCZ, který zaujal svým pojetím popové hudby, dále pak mládežnický sbor Ko.Mar, se kterým Canticorum již několikrát spolupracovalo a rovněž Železnorudský smíšený sbor a Pěvecký sbor Gymnázia Strakonice.

Celou produkci hodnotila tříčlenná odborná porota, jíž předsedal pedagog a garant oboru sbormistrovství na pedagogické fakultě ZČU Zdeňěk Vimr, dále pak sbormistři s mnoha pedagogickými a praktickými  zkušenostmi Jiří Štrunc a Josef  Brabenec. Všichni byli mile překvapeni z vysoké úrovně hudební produkce, kterou zúčastněné sbory předvedly. Byli jsme také velmi rádi, že jsme mohli přivítat předsedkyni Unie českých pěveckých sborů Karlovarského a Plzeňského kraje paní Miluši Volákovou, která probíhající akci hodnotila velmi pozitivně.

Na závěr proběhl galakoncert, na kterém se mimo jiné představil pořadatel festivalu, smíšený pěvecký sbor Canticorum z Plzně pod vedením Stázky Šourové. V úvodu sbor vystoupil s klasickým repertoárem, na kterém demonstroval práci a vývoj,  jehož během dvou let dosáhl. Na klavír sbor doprovázela Eva Vimrová.  V průběhu pak zazněly nejlepší skladby všech sborů (jednu vybrala porota a jednu dle uvážení sbormistr). Všichni sbormistři byli oceněni. Na závěr vystoupilo Canticorum s odlehčeným repertoárem popových písní.

Festivalu se zúčastnilo 8 hodnocených sborů a celkově kolem 210 zpěváků. Během prozpívaného dne zaznělo celkem 47 písní hudby klasické, duchovní, lidové, populární ale i jiné. Velký ohlas mělo Plzeňské Notování především mezi sbormistry, neboť uvítali příležitost prezentovat se na plzeňské scéně. Tento festival se tak stal prostředníkem ke vzájemné spolupráci.

Na své si určitě přišli i diváci, kteří měli možnost průřezem žánrů sami hodnotit úroveň a kvalitu sborové tvorby. Příjemná atmosféra a rozmanitost žánrů dokázaly publikum pobavit i dojmout a rozptyl od sborů dětských až po dospělé předvedl vysokou rozmanitost této hudby.

Petr Rys

Účast na meetingu „New directions 2“ ve Varšavě – 14.10. - 17.10.

Ještě než popíši jak celý meeting probíhal, chtěl bych zde nastínit jakým způsobem se vyvíjela myšlenka zorganizovat sborový festival Plzeňské Notování, neboť tyto dvě zdánlivě vzdálené akce spolu velmi úzce souvisejí.

Vše se zrodilo při sepisování grantu „kulturní projekt“ v říjnu 2008, kdy jsme usoudili, že již máme dostatek zkušeností na to, abychom pro veřejnost pravidelně organizovali akci větších rozměrů.  Plánování proběhlo velmi široce, bez konkrétní představy, jakým směrem a jaký typ festivalu se nám podaří zorganizovat (se zřetelem na finanční možnosti a rozsah budoucí akce). Nicméně chuť a aktivní přístup k práci nám nechyběl.

Velkým mezníkem pro vývoj našeho festivalu byla účast na hře „Future City Game“  v souvislosti kandidaturou Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015 v lednu tohoto roku, kde jsme představili s koncepci mezinárodního sborového festivalu. Ta nám pomohla v utříbení našich myšlenek a umožnila nám promyslet praktické aspekty pořádání festivalu (návaznost na školy, ubytovací zařízení, odborníky atd.). Dále nám umožnila setkat se se zajímavými lidmi, již jsou napojeni na realizaci kandidatury Plzně na  titul Evropské hlavní město kultury 2015 a další kulturně aktivní osobnosti z řad soukromé i veřejné sféry. Anketa, kterou jsme v rámci hry uskutečnili, nás ujistila, že sborová hudba má v Plzeňském kraji své čestné místo, avšak dosud neměla možnost se uceleně prezentovat tak, aby došlo k jejímu zapsání do povědomí plzeňské veřejnosti. Účast na této akci měl ještě jeden pozitivní důsledek. V tomto okamžiku jsme se setkali s organizací British Council a jejím projektem Creative Cities, která byla společně s Městským obvodem Plzeň 2 – Slovany pořadatelem celé akce.

Velmi nás poté zaujala nabídka, se kterou nás tato organizace oslovila. Tedy abychom se zúčastnili třídenního setkání „New directions 2“ ve Varšavě. Toto setkání je organizováno jako část mezinárodního projektu British Council, jenž má být zaměřen na zkušenosti s pořádáním hudebních festivalů ve městech.

 

Toto výjimečné hudební fórum má umožnit všem účastníkům:

- Dozvědět se o současných a nových rozvojových trendech a postupech v Evropském
hudebním průmyslu;
- Pochopit současnou problematiku týkající se vzniku, propagace a realizace procesu
kulturních projektů v městském prostředí;
- Setkat se a zúčastnit se diskuse s mezinárodními odborníky a úředníky;
- Získat odpovědi na důležité otázky a dozvědět se alternativní řešení různých problémů ovlivňujících mladé evropské podnikatele a umělce;
- Vytvořit nové a obnovit staré cenné kontakty se zajímavými lidmi , jež jsou spojeni s organizací kulturních akcí .

-Zapůsobit na potenciální klienty a vytvářet možnosti evropské spolupráce.

 

Setkání je koncipováno jako platforma pro sdílení zkušeností lidí,  kteří propagují kulturní události a jejichž myšlenky měly při organizování, propagaci a realizaci hudebních festivalů úspěch.

Tato nabídka byla velmi atraktivní, neboť si uvědomujeme, že stojíme na počátku naší cesty k vybudování kvalitního sborového festivalu. Musím říct, že účast na „New Directions 2“ vedla především k zasazení si festivalu do širších evropských kontextů. Byl jsem konfrontován především s úvahami o směru, jakým bychom se měli vydat a o tom, jakou strategii použít, abychom se stali atraktivními. Měli bychom se zamyslet nad tím, čeho bychom chtěli dosáhnout a jak vše realizovat tak, abychom vytvořili cosi nového, originálního,  pro sponzory, umělce a diváky přitažlivého a zároveň zábavného s charakteristickým rukopisem.

Významným prvkem celého setkání se staly neformální diskuse s účastníky a odborníky během přestávek. Měl jsem to štěstí, potkat se s Evou Kesslovou, která se věnuje uměleckému marketingu a v současné době působí jako manažerka komorního orchestru Berg. Ten se zaměřuje na současnou hudbu a hudbu 20. století a kombinuje ji s jinými hudebními a uměleckými žánry (divadlo, film, balet, pantomima, videoart, atd.). Vystupuje také často mimo tradiční sály. Navíc přichází s hravým projektem NUBERG, který představuje mladé české skladatele. Velmi bych chtěl poděkovat za otevřenost, s jakou se Eva dokázala podělit o zkušenosti, které dokázaly jejich projekt zatraktivnit a přinést tím něco nového v oblasti klasické hudby. Naše debaty byly pro mne velkým přínosem a doufám, že se nám podaří najít stejně atraktivní cestu, jakou se vydal orchestr Berg.

Velkým přínosem bylo také setkání s organizátory velkých festivalů a možnost poučit se z jejich organizačních zkušeností: např. Matti Nives – FLOW FESTIVAL, Finland; Sandor Kozlov – MY CITY, Hungary; Fernando Ladeiro-Marques – LE PRINTEMPS DE BOURGES, France. Silný dojem rovněž zanechali Jean-François Michel – European Music Office, který nastínil situaci, s jakou se potýká evropská hudba a Fruzsina Szép – Hungary Music Export Office, jež přiblížila krtitéria, která jsou důležitá pro hodnocení úspěšnosti hudebních těles při prezentaci v zahraničí.

Celé setkání se konalo v budově Basen Artystyczny Centralny, což byla původně budova plaveckého bazénu, jež byla přebudována na alternativní klubovou scénu. Celkové prostředí a filosofie setkání v kombinaci se zajímavými lidmi navozovalo příjemnou neformální atmosféru a pomohlo, aby se z něj stal zároveň uvolněný a osvěžující kulturní zážitek

Petr Rys

Morava Dvojkoncert 25. - 28.9.2009

Morava

V posledním zářijovém víkendu se letos uskutečnil čtyřdenní pobyt sboru Canticorum v podhůří Moravskoslezských Beskyd, kterého se zúčastnil také smíšený pěvecký sbor Garrendo z Frenštátu pod Radhoštěm pod vedením Mgr. Ivany Klvaňové.

Canticorum dorazilo po náročné cestě do Lichnova v pátek v nočních hodinách a již v sobotu 26.9. se připravovalo na své první vystoupení, na kterém zazpívalo společně s gymnaziálním sborem Garrendo.  Program koncertu byl rozdělen do tří částí. Po zahájení v 19 hodin se v prvním pásmu představilo Canticorum s blokem klasické a duchovní hudby, v druhé zazpívalo Garrendo s pásmem písní lidových, polyfonních, populárních i exotických. Nakonec vystoupilo opět Canticorum s uvolněným repertoárem populárním a na závěr zazněla i společná  skladba I‘m Gonna Sing, jež oba sbory secvičily společně.

V neděli 27.9. jsme v ranních hodinách vyrazili na výlet do historického Štramberka. Městu i širokému okolí vévodí zřícenina hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba. Neopakovatelný architektonický unikát představuje i urbanistický soubor lidové architektury valašských roubených chalup z 18. a 19. století, z nichž převážná většina tvoří městskou památkovou rezervaci. V odpoledních hodinách už nás Garrendo přivítalo na domácí půdě, pod záštitou města Frenštát pod Radhoštěm, kde byl v místním kinosále v 17 hodin zahájen koncert ke Dni české státnosti. Zde na úvod vystoupil Starosta Města Frenštátu pod Radhoštěm pan Mgr. Stanislav Hrabovský, jenž celou akci zaštítil. Vstoupení obou sborů probíhalo za hojné účasti obecenstva z čehož jsme měli velkou radost a doufáme, že celý koncert pod příjemnou organizací druhého sbormistra sboru Garrendo Petra Václava Michny si diváci užili stejně jako my.

Ze čtyřdenního pobytu na Moravě jsme odjížděli zalití slunečným počasím a plni dojmů z příjemného pobytu v přírodě a setkání s ochotnými a příjemnými lidmi. Odjížděli jsme neradi, ale zato s vědomím, že to určitě nebylo naposled.

Na závěr bychom chtěli velmi poděkovat především paní zástupkyni Mgr. Martině Bílkové a v neposlední řadě také paní ředitelce Mgr. Aleně Dobečkové za ochotnou a příjemnou spolupráci a za neocenitelné zázemí, jež nám vytvořily v lichnovské základní škole. Dále bychom chtěli poděkovat panu faráři Kuníkovi, za podporu k uspořádání koncertu v prostorách kostela sv. Petra a Pavla. Krásné prostředí a příjemná akustika jen podtrhly příjemný zážitek, jehož jsme se snažili dosáhnout a snad i to pomohlo k úspěchu, který celá akce měla.

Petr Rys

Globální festival ke Dní míru 19. 9. 2009
Den-miru

Přestože žijeme v zemi, která není bezprostředně pod tlakem hrozby války ani hladomoru,  nelze propadnout přesvědčení, že žijeme v bezpečí a mimo ohrožení nejen našich životů, ale také našich hodnot, vazeb a víry. Organizace spojených národů proto stanovila 21. září jako Mezinárodní den míru, aby na každoročně probíhajících konferencích upozorňovala na neútěšné situace mezi některými státy, na utrpení nevinných lidí a na překážky stojící před civilizovanými řešeními zejména politických problémů. Nejen OSN, ale také například Jeho Svatost dalajláma šíří poslání pacifismu jako cestu pro dosažení vyrovnané a osvícené společnosti.  Den míru je každoročně mimo jiné oslavován  Globálním festivalem ke Dni míru, který probíhá na celém světě a zve všechny, kterým není otázka mírové situace ve světě lhostejná. Bohatým programem organizátoři i účinkující vyjadřují svoji podporu snahám diplomatů a politiků zasáhnout do celosvětové situace, vyjádřit svoje obavy o životy tisíců lidí a zabránit válečným konfliktům.

Letos festival proběhl v Plzni, která obhajuje své kandidátské místo v projektu Evropské hlavní město kultury 2015. Festivalový den připadl na sobotu 19. září a uskutečnil se v kulturním domě Peklo. Kromě dopoledního programu, jenž  byl určen sociologickým a politickým úvahám a diskuzím, v pozdně odpoledních hodinách proběhla umělecká část festivalu. Blok vystoupení zahájil Prague Cello Quartet, seskupení mladých hudebníků, kteří předvedli několik úprav známých skladeb pro čtyři violoncella. Hudba byla vystřídána ukázkou bojového umění, a to v podání Aikido Dojo Plzeň. Po vystoupení taneční skupiny Paprsek uvedla část ze svého díla spisovatelka Eva Kantůrková.  Taneční ukázkou program obohatil také WAIT tým, jenž především sdružuje mladé lidi bojující svými projekty proti šíření infekce HIV. Svůj prostor získal také písničkář Jan Piskáček, který získal první cenu v soutěži Česko hledá písničku, a na festivalu tak předvedl několik ukázek ze své vlastní tvorby. Dalším sólistou programu se stal mladý houslista  česko – finského původu Kristián Vacek, který je držitelem mnohých ocenění za svou interpretaci klasických děl.  Závěr uměleckého programu festivalu patřil Smíšenému pěveckému sboru Canticorum z Plzně, který se ukázal být temperamentní tečkou festivalu. Se skladbami Barbara´s Ann, Syiahamba, Don´t Worry Be Happy a Angles od Robbieho Williamse na sebe sbor strhl pozornost. Závěrečná maorská lidová Nga I Wie posluchače zaujala svým dramatickým podáním v podobě jednoduché, ale působivé choreografie.

Pořadatelem Globálního festivalu Míru v České republice byla Univerzální federace míru, která pracuje s ideou globální rodiny a harmonie uvnitř každého jedince, jenž má svůj vlastní význam pro existenci míru. Myslím, že potřeba míru je skutečně celosvětová a záleží jen na nás, jakou cestu k životu v toleranci a klidu si zvolíme.

Petra Stanková


Soustředění 25.7-1.8.09

 

Ano. I letos se s vypětím všech sil nakonec uskutečnilo další letní soustředění. Tentokrát v penzionu Duha v Hutích pod Třemšínem. Že nevíte, kde to je? Nevadí, i pan doc.Vimr nám potvrdil, že jsme nejutajenější sbor v republice.

Léto bylo v plném proudu, a tak i my se těšili na sedm dní plných hudby. Teda takhle napsáno by to znělo moc jednoduše, protože všichni si byli vědomi, že práce bude víc než dost, ale už první den jsme byli mile překvapeni, jak rychle nám nácvik nových písní jde.

Nejdříve jsme se pustili do tří ze šesti Dvořákových Moravských dvojzpěvů: Šípek, Dyby byla kosa nabróšená a Slavíkovský polečko malý. Ty se nám svou hravou lehkostí, rytmikou a slovanskou melodikou rychle vpily pod kůži a jsem zvědav, jak na nich projeví pozitivní temperament sboru.

Velmi si ceníme toho, že nás i letos na soustředění navštívil pan doc. Vimr, který sboru dlouhodobě pomáhá zkvalitňovat jeho hudební produkci. Na letošním soustředění jsme pod jeho taktovkou docvičili poslední tři skladby z Missy Brevis Zdeňka Lukáše a to: Kyrie, Benedictus a  Agnus dei. Tímto jsme docvičili celou mši a v blízké době se budete moci těšit na její celou produkci v podání našeho sboru. Myslím, že mnohé překvapilo kolik krásných míst tato v Čechách známá mše má. Zvláště část Agnus dei (velmi podobná Staroslověnskému otčenáši) bude sboru velmi sedět.

Ale nejen klasická a duchovní hudba vévodila našemu repertoáru. S neohrožeností jsme se vrhli i na popové skladby. Pravda, zkušeností s touto hudbou nebylo příliš,a proto jsme s ní zápasili trochu víc, než s kdejakou těžší klasikou (zvláště u skladby Angels od známého popového zpěváka Robbieho Williamse). Výsledek se ale dostavil. Vlastně nás skladby chytly tak, že kolikrát si už Stázka asi přála abychom přestali zpívat (i když věřím, že to si přeje častěji a ne jen u těchhle skladeb:o)) Velmi nás tyhle voplodňováky bavily  a jsme zvědaví, jestli se tyto skladby stanou populární u publika stejně jako u nás. Potenciál k tomu rozhodně mají. (I´m gonna sing, Stand By Me, Angels, I´am Sailing)

Na závěr jsem si nechal tři žánrově vybočující skladby. První z nich je Bogoroditse Djévo(narodilo se dítě- z estonštiny přeložila Kačenka) známého estonského skladatele Arvo Pärta. Je to jakási moderní svižná a rytmická modlitba za narození Krista. Má zajímavou melodiku i rytmus a vlastně se docela vymyká klasickým duchovním skladbám včetně bublavé pasáže nakonec jako vystřižené z pravoslavných modliteb.

Druhou skladbou je jazzový Java Jive. Tuhle skaldu budeme muset ještě dopilovat, ale jazzová rytmika je velkým lákadlem zvláště pokud obsahuje komické prvky jako tahle („Hups") neboť humor a pozitivní naladění je Canticoru vic než blízké.

Jako poslední jsem si nechal opravdovou perličku a to maurský populár Nga i wie. Tahle vlastně spíš dravě a temně motivovaná skladba připomínající kanibalské rytmy se pro nás stala jednou z nejoblíbeněji zpívaných skladeb. Domorodá rytmika a melodika krásně evokuje nebezpečnou exotiku a až budou v pozadí znít dunivé bubny, tak určitě pocítíte mráz po zádech i vy.

Samozřejmě jsme si udělali taky dost času na to, abychom se na soustředění lépe poznali a dobře se bavili, a vštšinou jak jinak než s kytarou v ruce a zpěvem (nebo malým výletem do okolí a bojovkou).

Tak, a to je celková bilance našeho snažení za jeden týden. Musím říct, že toho nebylo málo. Důkaz o tom zajištují slova zachycená při zkoušce:

 

Lenka Kubů: Ale dali jsme se na vojnu tak bojujem.

Ráďa: Já jsem teda na vojně nebyl, ale tohle je horší....

(více v rubrice Hlášky a perličky)

Ale zvládli jsme to. A jak? To budete muset posoudit sami, až dorazíte na náš další koncert...

Petr Rys


Rozmanitost harmonie - 6.7.2009

Indonesie

6. července 2009 Canticorum přivítalo indonéský sbor Institut Teknologi Bandung, který přijel do České republiky v rámci svého turné po Evropě. Návštěvu exotické hudebního seskupení zaštítila Západočeská univerzita a organizaci dvoudenního pobytu sboru převzalo Canticorum. Vedle vlastního společného koncertu obou sborů indonéský sbor absolvoval také prohlídku Plzně, památek a tradičních míst, za doprovodu členů Canticora.

Koncert s názvem „Rozmanitost harmonie", na kterém Canticorum vystoupilo jako host, se odehrál v prostorách Korandova sboru. Canticorum koncert zahájilo a pod vedením Stázky Šourové předvedlo sedm skladeb. Své vystoupení Canticorum uvedlo částmi Missa Brevis Zdeňka Lukáše Gloria a Sanctus. Do prostrou kostela dále skvěle zapadly skladby Locus iste, Otčenáš a skladba Sen Bohuslava Martinů z cyklu Písně o Marii. Canticorum své vystoupení odlehčilo písněmi Potěšení a Znám já jednu mlynářku, obě v úpravách Z. Lukáše.

Následovalo vystoupení indonéského smíšeného pěveckého sboru. Pro posluchače koncertů pěveckých sborů bylo jistě setkání s exotickým projevem sborového umění zajímavých zážitkem. Sbor, který na indonéských ostrovech funguje při univerzitě hlavního města na Javě jako amatérský, dokázal posluchačům zprostředkovat neobvyklý hudební zážitek. V podání ITB zazněly hlavně ukázky tradičních písní, často v doprovodu lidových tanců. Míšení křesťanského a islámského světa v Indonésii bylo patrné i z vystoupení ITB, některé skladby zněly charakteristickými arabskými tóninami, jiné, ty ovlivněné křesťanskou kulturou, snad byly českému posluchači více povědomé a srozumitelné. Skvělé pěvecké projevy byly vrcholem už tak precizně secvičeného repertoáru. Na závěr celého koncertu se taktovky ujal sbormistr indonéského sboru Indra Listiyanto, aby mohla zaznít píseň Jede sedlák v podání obou sborů.

Po koncertě se zpěváci obou sborů setkali u večeře, během které tak vznikla česko - indonéská přátelství obohacující pro obě strany vzájemně exotických kultur. Velmi si vážíme společného koncertu jako přínosu a oživení sborové hudby v České republice a doufáme, že i naši Indonéští přátelé se u nás cítili příjemně a koncert s pobytem v Plznibudou příjemně vzpomínat.

Petra Stanková

Koncert Strakonice- Hrad 24.6.09
Strakonice

Velmi milé překvapení, o kterém neměl dopředu nikdo ani tušení, na nás čekalo na společném koncertě Canticora a gymnaziálního sboru Strakonice pod vedením Mgr. Marcely Mikové, Ph.D. Setkání se uskutečnilo na letně podvečerním koncertě na téma "Sonda do života pěveckého sboru" . To se konalo v Kapitulní síni strakonického hradu.

Všichni jsme se na koncert moc těšili a zároveň byli velmi zvědaví, jak bude setkání s našimi novými hudebními přáteli probíhat.

Nejprve bych tady rád vyzvedl některé nezapomenutelné momenty z generálky. Určitě jste už slyšeli o pravidlu, že pokud se nepovede generálka, pak skoro najisto vyjde koncert. Ano, i my takovou generálku zažili, ale královsky jsme se u toho dokázali pobavit. Nejen, že se část Canticora ztratila někde na cestě mezi Plzní a Strakonicemi, ale aby toho nebylo málo, zastavila je na kontrolu silniční policie. Naštěstí se naše holky nedaly. Možná to bylo i díky tomu, že viděli za volantem blondýnku (tím bych chtěl poděkovat hereckému umění jedné nejmenované altky, která vlastně generálku nezachránila, ale rozhodně nepřispěla k její další katastrofě:o)  Králem generálky se však stala píseň Barbar Ann, při které sólistovi nejprve vypadnul text, hned v zápětí šňůra z mikrofonu, a když už se podařilo dát všechno do kupy a Honza se nadechoval ke zpěvu, v tu samou chvíli přepadl přes schůdky k pódiu a my se jen v nečekaném pokračování odrovnali. Bylo vymalováno. Ale ani Strakoničáci se nenechali zahanbit. Nejvíce nám utkvělo, když v jakési pauze písně Bohemian Rapsody se nelítostně ozvalo zaškytnutí. Sborista má vlastně jen dvě noční můry. Zaprvé, že bude zpívat sólo a zadruhé, že začne zpívat do pauzy, kde všichni mlčí. Myslím, že tahle situace dotyčném jednu z nich splnila, ale pobavili jsme se tak, že na to myslím dlouho nezapomeneme.

Vlastní koncert začal v 19 hodin ve vší vážnosti. Ale ne, vlastně jinak. Copak by to vůbec šlo? Všichni jsme byli výborně naladěni, jen diváci, kteří zaplnili kapli až po strop neměli o ničem ani tušení. Ale brzy bylo na koncertě poznat, jak výborně jsme si to užívali. Nejvíc ve chvíli, kdy canticorácký sólista začal improvizovat a oslovovat diváky. Asi to musel tušit, že byly chvíle, kdy jsme měli co dělat, abychom nepřestali zpívat a nezačali se smát. Že je „mrtvej muž" mu muselo být jasné, ale neměl už co ztratit...

Jo, byla to jízda! Všechno se dařilo, diváci se evidentně bavili a i my se dobře bavili.

Koncert se nakonec moc povedl a společná píseň jen potvrdila jak jsme si všichni pěkně "padli do noty". Co víc si člověk vlastně může přát? Snad jen poděkovat za to, že mohl být přímo u toho na vlastní uši a doufat, že to někdy zažije znovu.

Budeme se těšit...

Za canticorum Petr Rys


Absolventský koncert studentek sbormistrovství 12. 05. 2009 - Masné krámy Plzeň

DVDbakkoncert09

12. května 2009 proběhl v Masných krámech bakalářský koncert absolventek oboru sbormistrovství Katedry hudební kultury Pedagogické fakulty v Plzni. Tímto slavnostním koncertem vyvrcholila umělecká příprava studentek, které vystoupily se svými pěveckými sbory KO.MÁR, Dívčí akademický sbor a Canticorum. Porotu tvořili pedagogové katedry- doc. PaedDr. Zdeněk Vimr, Mgr. Romana Faiferlíková a doc. Jiří Bezděk. Zatímco KO.MÁR se sbormistryní Hanou Bezděkovou představil pestrý repertoár složený z klasických skladeb i méně tradičních lidových i umělých písní, Dívčí akademický sbor pod vedením Marcely Šestákové se zaměřil více na klasickou tvorbu a moderní vážná díla bohatá na složité harmonické souzvuky.

Třetím sborem, který skládal absolventskou zkoušku, byl Smíšený pěvecký sbor Canticorum, který rok a půl funguje pod taktovkou Stázky Šourové. Sbormistryně zvolila repertoár, jenž zahrnul jak skladby klasické a náročné v provedení i nastudování, tak skladby a písně lidové, na kterých sbor mohl nejvíce ukázat svou práci se skladbou v detailech, dynamikou a hlavně výrazem a náladou, které v žádné z lidových písní nechyběly.

Canticorum se uvedlo dvěma částmi Missa brevis Zdeňka Lukáše Gloria a Sanctus, které nepostrádaly žádoucí napětí, dynamiku, kultivovaný tón ani preciznost v provedení detailů, které představovaly zejména výslovnost a ukončování frází. Zahájení vystoupení mší zapůsobilo monumentálně.

Pokračoval blok klasických a duchovních skladeb. Skladbu Locus iste Antona Brucknera sbor zazpíval s jemností a zejména zvládnutím obtížných míst v pianissimu nechal vyniknout harmonii celé skladby.

Staroslovanský otčenáš (František Chodura) se line v tichém napětí modlitby. Sbormistryně zde má prostor pro práci s agogikou a dynamikou, sbor tak musí pečlivě sledovat gesta a reagovat na změny.

Blok repertoáru zaměřenou na klasickou tvorbu Canticorum zakončilo částí Sen z cyklu Písně o Marii Bohuslava Martinů, jež pro sbor znamenala novou zkušenost nejen s nebývalou harmonií, ale také s rozšířením pěveckých dovedností. Právě na této skladbě sbor mohl nejvíce ukázat úroveň své pěvecké vyspělosti. Skladba v podání Canticora zněla kompaktně a procítěně. Obtížná intonační místa sbor pečlivě nacvičil a nezalekl se jich ani na koncertě. Práce s výrazem je na téhle skladbě pestrá, sbormistryně se zaměřovala nejen na intonační pevnost projevu, ale také na dynamiku, kterou řídila velmi citlivě a s jasnou představou o přiblížení hudebních sdělení.

Následoval blok lidových písní, kterou uvedla česká lidová Znám já jednu mlynářku v úpravě Zdeňka Lukáše. Rozmarný charakter skladby oživilo mužské sólo pánů z basů, kteří neodbili výslovnost ani náladu celé skladby. Doprovod ostatního sboru vyžadoval rytmickou přesnost, kterou svými gesty sbormistryně precizně určovala.

V úpravě Zdeňka Lukáše zazněla i další z lidových písní Potěšení. Skladba je uvedena ženským zpěvem, ke kterému se postupně přidávají tenory a basy, a nechávají tím každou ze tří slok dojít k dynamickému vrcholu, jenž plynule přechází v konečnou frázi v pianu. I tato skladba pro sbor představovala příležitost, jak ukázat schopnost pohrát si s výrazem.

Písně z Plzeňska jsou českou lidovou písní, ve které se střídá ženský a mužský zpěv. První část v mírném tempu opět vyžadovala dobrý projev sboru, líbeznost a procítěnost. Druhá dynamická část s hlavním mužským zpěvem naopak vyžadovala spíše pregnantnost v dodržení rytmických hodnot. Závěr ve forte sbor zvládnul s nadhledem. I tato píseň byla důkazem, že úpravy Zdeňka Lukáše jsou Canticorem vyhledávané.

Lidová Jede sedlák (úprava Jaroslav Krček) se stala posledním temperamentním kusem před závěrečnou chodskou lidovou Nad Dílama v černym lese v úpravě sbormistryně Stázky Šourové. K provedení si sbor pozval klarinetisty Dalibora Bártu a Pavla Egermaiera a sólisty Janu Puterovou a Martina Švimberského. Píseň, v západních Čechách velmi proslulá, vytvořila vlídnou tečku za celým vystoupením.

Slavnostní koncert nepostrádal vysokou úroveň, jež je jasným dokladem talentu a značné umělecké vyspělosti všech tří studentek. Porota výkony absolventek ohodnotila jako výborné a uzavřela praktickou část bakalářské zkoušky jejím úspěšným složením.

Petra Stanková

Hra na téma Plzeň město kultury 2015

 

Ve dnech 30. a 31.1. 2009 se zástupci Canticora prostřednictvím jeho předsedy Petra Ryse a organizátorek koncertů Petry Stankové a Evy Kraftové zapojili do workshopu s občany města Plzně. Jeho cílem bylo zapojení veřejnosti do mezinárodního projektu „Kreativní města“ organizace British Council v rámci příprav města Plzně ke kandidatuře na titul “Evropské hlavní město kultury 2015“. Cílem akce bylo zapojit občany městské části Slovany do programových příprav kandidatury a společně formou hry identifikovat problémy a nedostatky obvodu, potažmo celého města.

Měli jsme možnost pracovat ve skupinách, které se zamýšlely nad problémy města Plzně v oblasti kulturní, sociální, ekonomické a enviromentální a v nich pak formulovat nápady, jak tyto problémy řešit. Následně byl vybrán jeden, jenž byl podrobně rozpracován a představen ostatním týmům.

Náš tým se prezentoval myšlenkou vytvoření mezinárodním sborového festivalu se sídlem v Plzni.Vedly nás k tomu zkušenosti, které s tímto hudebním žánrem máme a nevelké příležitosti, které sbory a talentovaní sboristé v Plzeňském kraji mají. Skrze festival by došlo k navázání spolupráce s dalšími hudebními tělesy a podílení se na  společném projektu, který by prezentoval práci a dovednosti současných mladých sbormistrů. Tímto bychom měli možnost oslovit velkou část hudebního publika a vytvořit jedinečný prostor pro prezentaci sborové hudby, jež má na Plzeňsku dlouhou tradici. Mezinárodní účast by pak přinášela srovnání českých sborů se zahraničím a přispěla by k motivaci sborů vyrovnat se svým zahraničním partnerům. Je nutné dodat, že jsme vycházeli z hypotetické situace s dostatečně velkým finančním zázemím a vybudování festivalu v takovýchto rozměrech by vyžadovalo notné finanční prostředky a několikaletou soustavnou  práci.

Petr Rys

Nemáš oprávnění k posílání nebo čtení komentářů